Kdysi na farmě

Fotoseriál: Plody června

Jak je u mě obvyklé, ani tentokrát jsem se k focení a psaní článku nedostala dříve než koncem měsíce. Tak alespoň zpětně – co nám přinesl náš první červen na farmě?

Letošní deštivé počasí přálo hlavně slimákům, klíšťatům a plevelu, ne tolik mým zahradnickým pokusům, ale něco se mi, zdá se, přece jen podařilo vypěstovat.

Taky jsem se asi před týdnem rozhodla, že nebudu čekat na podzim a zimu, až bude příhodnější počasí pro kopání, vytahování keřů, tvorbu záhonů a sázení… a začnu už pomalu teď, alespoň s tím, co seženu. A tak jsem se dala do plánování a kopání (a nekončícího sekání trávy) a brzy snad budu moci ukázat i výsledky své práce. Prozatím se tedy “pochlubím” alespoň tím, co tady vyprodukovala příroda.

Asi v půlce června jsme konečně mohli poprvé usednout k snídani s našimi vlastními jahodami. Těšili jsme se na ně celé jaro, znudění mraženým a konzervovaným ovocem 🙂

Tyhle jahody jsou z rostlin, které tady vysázeli předchozí majitelé (stejně jako rybíz, kterého teď také začíná být hodně – čas na koláč). “Moje” jahody, vysazované v květnu, vypadají nyní takto:

Brzy už budou připravené k ochutnávce. Měla jsem trochu obavy, jestli není na výsadbu pozdě, ale chytily se rychle a vůbec nevadí, že zaplodí trochu později. Alespoň nebude všechno naráz. Navíc jsem vybírala více odrůd, záměrně, aby byla sklizeň rozložená v čase. Každopádně se těším, až je budu moci sbírat takhle pohodlně v řádcích. Jahodníky schované pod rybízem se sklízí hůř, ne všechny jahody najdeme, některé sní slimáci ještě než úplně dozrají a některé při těch deštích i plesniví.

černý rybíz

Po pomalém rozjezdu už začíná růst a kvést skoro všechno. Až mě překvapuje, co všechno vyrašilo, vzpamatovalo se, přežilo. Po nájezdech slimáků jsem myslela, že nebudeme mít žádné košťáloviny. Mrkve vypadaly, že snad nikdy nevyraší. Okurky byly spálené, dýně maličké a moc se jim růst nechtělo, sazenice rajčat vysázené ven vypadaly značně nezdravě s nafialovělými listy a manžel se pořád chodil ptát, co je s jeho chilli papričkami, že nerostou. Teplo a deště ale udělaly malý zázrak.

cukrový meloun
cukrový meloun
kukuřice
kukuřice
kedlubna
rajčata
vinná réva
vinná réva
dýně
dýně hokkaido

Rajčata, okurky, hrášek, papričky, meloun i některé dýně už pomalu kvetou. Vtipný je pohled do skleníku, kde jedna strana (s lilky a papričkami) vypadá malinká a krotká, zatímco druhá je naprostá džungle.

Džungli se teď znovu podobá i mnou v dubnu pracně odplevelený záhon na bylinky a salát. Bylinky tam žádné nerostou, asi díky té mizerné jílovité půdě, a saláty už jsme sklidili my nebo slimáci. Plánuji to tam stejně nechat zarůst trávou a bylinky mít jinde. Pryč půjdou i rododendrony (po odkvětu už zase ošklivé) a šípek. Už kvůli všudypřítomným klíšťatům chci mít u vchodu do domu spíše krátký trávník a taky se rozmazlit naprostou neužitečnou krásnou magnólií 🙂

šípek
černý bez

A nakonec naše skleníková ještěrka. Viděla jsem tam i užovku, ale než jsem došla pro foťák, byla pryč. A to je pro červen všechno.

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *